| 1. Identifikace
provozovatele |
| Veolia Energie
ČR, a. s. |
| 2. Název
zařízení |
| Teplárna
Olomouc |
| 3. Popis a
vymezení zařízení |
Teplárna Olomouc
je spalovacím zařízením pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla s celkovým
projektovaným tepelným příkonem 237,80 MWt, tepelným výkonem
213,40 MWt.
Parní kotel K 3 s granulačním topeništěm,
projektovaný tepelný příkon 83,84 MWt, tepelný výkon 72,10 MWt, otápěn hlavním
palivem – černým prachovým energetickým uhlím, k najíždění kotle a stabilizaci
režimu kotle je používán LTO. Kotel není vybaven odsiřováním spalin, kotel je
vybaven nízkoemisními hořáky za účelem snižování emisí NOx. Spaliny z kotle
jsou čištěny dvoustupňově – v mechanickém cyklónovém odlučovači BMM 10V a
následně ve dvou větvích kombinovaného 3sekčního elektrostatického odlučovače
(ESO) typů Lurgi EKE a EKH.
Parní kotel K 5 s fluidním topeništěm, projektovaný
tepelný příkon 153,96 MWt, tepelný výkon
141,30 MWt, otápěn hlavním palivem – hnědým prachovým uhlím (příp. i černým
prachovým energetickým uhlím). K najíždění kotle a stabilizaci režimu kotle je
používán LTO. Ke snížení emisí SO2 je do topeniště dávkován suchý mletý vápenec. Jako
přídavné palivo k uhlí je možno používat spoluspalování biomasy ve formě
extrahovaného šrotu z rostlinných semen po lisování rostlinného oleje a dřevní
hmoty na bázi štěpky či pilin, obojí v maximálním množství 25 % hmotnostních ve
směsi s uhlím. Spaliny z kotle jsou čištěny ve dvou neoddělených větvích 3 -
sekčního EO typu FLS MILJÖ. |
Zařízení plní
všechny emisní limity stanovené v aktuálně platném integrovaném povolení.
Od roku 2021 se však na zařízení bude vztahovat
povinnost plnit přísnější emisní limity, které odpovídají hladinám dosažitelným
při aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT) uvedených v prováděcím
Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví
závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení.
Provozovatel vyhodnotil technický stav zařízení a
navrhl scénář, kterým by bylo možno hodnoty uvedené v Závěrech o BAT dosáhnout,
avšak naplnění tohoto scénáře by přineslo:
- nepřiměřené investiční náklady
- snížení konkurenceschopnosti systému
centralizovaného zásobování teplem vůči individuálnímu vytápění
- nepřiměřené provozní náklady a náklady na
údržbu
- provozní problémy spojené s dimenzováním
technologie (nedostatek místa pro realizaci koncových technik)
- nepřiměřené náklady spojené s výměnou
katalyzátorů
- absenci redundance zařízení pro snížení emisí
SO2
- apod.
Snahou provozovatele je se výše uvedeným hodnotám
maximálně přiblížit při zachování konkurenceschopnosti provozu centrálního
zdroje tepla pro město Olomouc. Navrhuje proto tento tzv. Návrhový scénář,
který předpokládá snížení počtu provozních hodin u kotle K3 z cca 4 000
provozních hodin na 1 500 ročně a využívá maximální možnosti suché metody
odsíření na bázi sody bikarbony bez znehodnocení kvality popílků pro jejich
další materiálové využití.
Návrhový scénář předpokládá:
- zachování vysokoúčinné kombinované výroby
elektrické energie a tepla
- snížení emisí PM2,5 v lokalitě Olomouc
- maximální využití dávkování sorbentů (vápence a
sody bikarbony) pro snížení emisí SO2, HF, HCl a Hg
přičemž v důsledku dávkování těchto sorbentů nedojde ke zhoršení jedné složky
životního prostředí na úkor druhé složky životního prostředí – produkce
nevyužitelných popelovin pro rekultivaci a stavební výrobky
- maximální využití dávkování aditiv (25 %
čpavkové vody) pro snížení emisí NOx přičemž v důsledku dávkování 25 % čpavkové vody nedojde
ke zhoršení jedné složky životního prostředí na úkor druhé složky životního
prostředí – produkce nevyužitelných popelovin pro rekultivaci a stavební
výrobky
- minimalizaci dopadů na cenu tepla a zachování
konkurenceschopnosti průmyslových zákazníků vyžívajících páru pro své
technologie
|
| Pro vyhodnocení
výše uvedených scénářů bylo zpracováno Odborné posouzení k udělení výjimky dle
§ 14 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb. včetně Ekonomického hodnocení dosažení
úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a Rozptylové studie.
Všechny studie jsou přiloženy k této žádosti o změnu integrovaného povolení. |
| 4. Kategorie
činnosti/činností podle přílohy č. 1 k zákonu |
- Spalování paliv v zařízeních o celkovém
jmenovitém tepelném příkonu 50 MWt nebo více
|
| 5. Popis
surovin, pomocných materiálů a dalších
látek |
| Předmětem žádosti
o změnu IP je žádost o udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími
dostupnými technikami. Nedochází k žádným změnám v používaných surovinách.
Případné změny budou řešeny až podle rozsahu schválené výjimky. |
| 6. Popis energií
a paliv |
| Předmětem žádosti
o změnu IP je žádost o udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími
dostupnými technikami. Nedochází k žádným změnám v používaných palivech.
|
| 7. Popis zdrojů
emisí |
| Předmětem žádosti
o změnu IP je žádost o udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími
dostupnými technikami. Zdroje emisí do ovzduší i vod zůstávají zachovány.
|
| 8. Množství emisí
do jednotlivých složek životního prostředí |
Předmětem žádosti
o změnu IP je žádost o udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími
dostupnými technikami v oblasti emisí do ovzduší.
Schválením žádosti o změnu IP a následnou realizací
Návrhového scénáře se předpokládá následující celkové snížení emisí do
ovzduší:
| | Emise při splnění emisních limitů (t/r)
uložených v Integrovaném povolení od 1.7.2020 | Emise při realizaci návrhového scénáře
(t/r) |
| SO2 | 353,4 | 292,4 |
| NOx | 266,0 | 266,0 |
...Zobrazit víc
|
|
|
|